Než se začneme bavit o cenách, je dobré vědět, kde se bydlení dá najít. Pokud nemáte dost peněz na účtu (čímž se snažím naznačit, že potřebujete prvně ten účet) a nemáte práci nemá cenu uvažovat o realitkách (mimochodem realitky a jejich, nějaký divný drogy žeroucí zaměstnanci jsou kapitola sama o sobě).
Češi a Slováci můžou shánět bydlení na adrese pohyby.co.uk, což je stránka pro českou a slovenskou komunitu v Británii, Londýně (mimochodem doporučuju sekci inzeráty a seznámení, občas je to dost humorné čtení), výhoda je, že nemusíte zas tak ovládat anglinu a budete mezi svejma. Otázka č. 2 je jestli nezůstat s tímhle přístupem v Krajince, kde mate těch svejch ještě víc než v Království.
No, každopádně základní stránka pro život v Londýně je gumtree.com. Použité věci, bydlení, práce, mírně použitý vztah, to všechno se dá sehnat právě na gumtree.com.
Bookmarkovat nemusíte, budete ji potřebovat často.
Nicméně zpět k tématu. Bydlení: Co čekat za jaké peníze.
Ono nejde o to, že platíte, na české poměry vcelku šílené sumy – s trochou štěstí seženete bydlení za £60-£80 týdně, ale za poměrně krušných podmínek: Víc lidí v pokoji (u neznámých spolubydlících je dobré, podle zkušeností mých známých, být rozumně paranoidní protože vlk vlku člověkem), nulový soukromí, společné sociálky.
Inu za málo peněz málo muziky.
Navíc tohle je naprosto šíleně nízká cena, budete muset lítat a shánět, čekat na nejbližší vhodnou příležitost, vzít téměř cokoliv. No, možnost to je a do začátku budete stejně mít jenom uzlíček s věcma (buchty sežerete eště cestou z letiště). Taky tyhle podnájmy jsou krátkodobý, lidi takhle často řeší situace, kdy se spolubydlící odstěhuje a je lepší mít místo něj aspoň někoho, než se sežene spolubydlící za plnou cenu.
Pokud je člověk mladej a nemá hodně krámů, práce je spíš nárazová a radši prachy nacpe do clubbingu, než do bydlení, rád poznává nové lidi, je tohle celkem zajímavá volba.
Další, poměrně levný a poměrně častý způsob bydlení, je pronajmout si pokoj ve sdíleném domě. Cena začíná někde na těch £80, ale to je velice vyjímečné a hodně bych se koukal, jestli v tom není nějaký háček (počurávající se spolubydlící-opilec, péče o spolubydličova psa a/nebo ženu), typická slušná cena za slušný pokoj začíná na £100 (nenechte se mýlit zdánlivě malým rozdílem, £20 týdně je poměrně dost). Platí, že čím blíž metru, čím míň dalších spolubydlících, čím větší pokoj, čím líp vybavený tím dražší, ale s trochou štěstí se dá sehnat rozumný bydlení za rozumný peníz. Kámoška teď sehnala bydlení za cca £320 měsíčně + účty (viz níže), což je velice, velice pěkné.
Opět sdílíte sociálku, kuchyň, ale většinou už jsou spolubydlící starší a mají rádi svůj klid.
Když se stěhujete do sdílenýho baráku většinou je dobrý si zjistit jestli spolubydlící čekaj společenskýho tvora, jestli třeba choděj společně pařit, nebo dávají spíš přednost náhodnému potkávání před zuřivým společenským životem. (Pár vchodů od nás maj na balkónu australskou vlajku a párty tam běží dva večery ze tří.)
Pro začátek je asi nejlepší mít známého, který v Londýně bydlí,
nastěhovat se k němu a trošku se rozkoukat. Je to asi nejlevnější a
nejrozumnější možnost. Popravdě řečeno s jiným řešením nemám zkušenosti :-).
Důležitou součástí inzerátu je informace jestli nájem je včetně účtů (incl/excl bills). U těch sdílených bydlení bývá zvykem, že cena zahrnuje účty, popřípadě, které z položek jsou součástí nájmu a které se budou platit extra.
Účty jsou tyto (ceny sou orientační, platí teď a budou stoupat):
- council tax – obecní daň, výše se liší podle čtvrti a baráku, ve kterým bydlíte; přijde mi extrémně vysoká, za třípokojový byt, kde jsem se nahlásil jako jediný nájemník (podvod), což je údajně o 25% levnější, jsem platil cca £125 měsíčně
- elektřina – nic extrémního
- plyn – poměrně drahé, navíc účet se liší podle ročního období (logicky nejvyšší je během zimy). Cena je relativní, skoro všude je tu přetopeno, takže účty za plyn lidi nevzrušují. Pokud nejsou lakomí jako já!
- voda – relativně levná, platí se snad paušálem, kolem £100 na rok?
Pokud hledáte bydlení, většinou si stanovíte nějakou finanční hranici, vedení myšlenkou, že čím dražší bydlení, tím lepší, ale zase by bylo dobrý v superluxusu nezemřít hlady. Zadavatelé inzerátů s podobnou úvahou počítají, občas podvádějí a uvádí cenu bez účtů, což nepotěší.
Obecně platí, že pokud v inzerátu není výlučně uvedeno, že cena je včetně účtů, budete tyto ještě platit zvlášť. Nicméně stojí za to tenhle předpoklad ověřit přímým dotazem.
Vyplatí se projít víc nabídek – za stejné peníze mi nabízeli prostory, po jejichž návštěvě jsem se drhl v Savu ale i opravdu super prostory, který mi z nějakýho důvodu neseděly.
No a pak tu máme pronájem vlastního bydlení. Což není v Království žádná prdel. Takže jenom (skoro) letmo, protože tohle už není začátečnický téma.
Začarovaný kruh začína – pokud už nebydlíte (!) a nepracujete, nemáte prakticky šanci sehnat vlastní bydlení. Pro shánení práce samozřejmě potřebujete bydlet.
Na to aby s Váma majitel sepsal smlouvu musíte mít výpisy z banky – účet Vám banka nezaloží, pokud nemáte nějaké potvrzení o adrese a práci. Na tom účtu by mělo samozřejmě něco být.
Dál se velice hodí reference od předchozích domácích. Jak taková věc vypadá zatím nevím, protože je to teprve něco málo přes měsíc co jsem se odstěhoval s předchozího (svého prvního tady) podnájmu a agent mi nebyl schopný (přes neustálé ujišťování, že není problém) reference dodat. Což se projevilo o mýho aktuálního nájmu dvojnásobnou zálohou. Standardní je měsíční deposit, já musel vypláznout dvojnásobek.Navzdory tomu, že jsem měl reference od zaměstnavatele až jsem se červenal (no, zase úplně skromný nejsem) a výpisy z banky, že bylo jasné, že si to prostě dovolit můžu.
Kolegové mi vysvětlili, ne tedy následujícímí slovy, že díky všudypřítomnému socializmu, kdy nájemník je prakticky nevystěhovatelný a to ikdyž neplatí, se pronajímatelé chrání právě touhle byrokratickou buzerací, na které je nejzajímavější, že se jí dopouštějí soukromé subjekty (tedy ne stát) vůči sobě.
Vice versa: Pokud Vás natáhne domácí, jste v pytli, protože se pomoci dovoláte až po dlouhém a bůhví jak končícím procesu. Nejzvláštnější na tom všem je, že se lidi snaží si věřit, ale zároveň jsou nucení to s tou důvěrou nepřehánět.
Otázka jestli taky trochu nezafungovala xenofobie, ten můj brutální vychodoevropský akcent není právě pozvánka na čaj do lepší společnosti. Ale může jít o paranoiu, do očí mi samozřejmě nikdo nic nenaznačil a jednal jsem stejně většinou zase s přistěhovalcema (Zaslech jsem, že v Londýně je víc přistěhovalců než původních obyvatel. To máte za kolonie!).
Při shánění vhodného podnájmu jsem byl poněkud na rozpacích, zřejmě už sem, teda aspoň navenek, do sebe nasál dost německého přístupu k běžným domluvám a tak mě poněkud překvapil přístup realitních agentů:
- Domluva na nějakou dobu znamená, že se tam potkáme přibližně možná během akademické čtvrthodinky, no spíš po (nestalo se mi, že by tam byl agent dřív než já, a to ani když jsem přišel později, nebo když jsem bloudil).
- Veškerá aktivita ze strany agentů (teda těch dvou, se kterýma sem tu zatím měl tu čest) skončila po mém vyjádřeném zájmu. Bylo potřeba vnutit jim zálohu, typicky £300 (bez toho by mi objekt nerezervoval), uhánět ho jestli to teda platí.
- Prostě nic není problém, ale nic není jisté.
Jenom pro zajímavost, aktuálně bydlíme se S v něčem co se jmenuje studio, jedná se o jeden větší pokoj s kuchyňskou linkou (neříká se tomu u nás garsonka?), nedávno opravené, blízko metra (pro mně velice důležité), klidné okolí.
Nevýhody: Karma v pokoji (hlasité!), soused o patro níž si občas zapálí a je to trošku cítit i u nás.
Za tohle dáváme měsíčně cca £750 +- extra účty za vodu (ty zatím nepřišly).